V Krkonoších jsou vlci! Podívejte se na fotogalerii Tomáše Kopeckého

Zoologové Správy Krkonošského národního parku všechna pozorování prověřují, evidují a jsou ve spojení se specialisty z Mendelovy univerzity v Brně.

Řadu lidí zaráží, že se někteří pozorovaní vlci chovají obezřetně, ale ne plaše. Podle specialistů na vlčí etologii je takovéto chování popisováno u mladých vlků, kteří opustili smečku a nemají ještě zkušenosti dospělých jedinců. Až zestárnou, jejich smělé chování ustane. 

 

Právě na blízká setkání vlků s lidmi zaměřuje mezinárodní projekt LIFE WILD WOLF, který probíhá v osmi evropských zemích. V Česku projekt koordinuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně, který posuzoval i aktuální pozorování. „Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkaní lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku. Pozorování vlků na 30–40 metrů nejsou zcela běžná, a je proto nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. V případě, že by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně (například z důvodu, že u člověka očekávají potravu), bylo by potenciálně rizikové chování a jsme připraveni zasáhnout. V případě vlků z okolí Rudníku se však zatím zdá, že to skutečně jsou smělí, trochu zvídaví dospívající jedinci, kteří člověka ignorují, ale nevyhledávají – jen okamžitě neprchají, pokud se ocitnou v jeho přítomnosti. V okolí míst pozorování jsme dohledali několik zbytků starších kořistí srnce, zatím vše tedy nasvědčuje tomu, že se živí svou přirozenou potravou,“ doplnil Kutal. 

 

V každém případě je třeba být při setkání s vlkem obezřetný. Snížená míra plachosti neznamená, že se jedná o krotké a ochočené zvíře. Stále mějme na paměti, že vlk je divokou šelmu a vrcholovým predátorem. Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. A důrazně nedoporučujeme snažit se vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři, chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Snažme se tak vyhnout situaci, kterou známe například ze Slovenska s tamní populací medvědů. 

 

Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost prchnout. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk. 

 

Zároveň bychom rádi veřejnost požádali o hlášení každého pozorování vlků v Krkonoších. Důležité je při tom poskytnout informaci o místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v nějaké mapové aplikaci, přesné datum, čas a poznatky o chování pozorovaného vlka. Takové hlášení může veřejnost zasílat emailem na info(zavináč)krnap.cz nebo přes aplikaci Facebook jako zprávu na spravakrnap.

 

Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začíná vracet. Tato šelma má svoje místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora v přírodě. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy.

 

Rovnováhu mezi vlky a lidmi v kulturní evropské krajině hledá projekt LIFE WILD WOLF

Zdroj: KRNAP
Foto: Tomáš Kopecký